Ahoj vsichni,
dnes jen kratce o nasem pobytu na Bali. Vcera jsme si pujcili skutr a zacali objevovat Bali trosku rychleji nez chuzi. Projeli jsme jizni cast, kde jsme se zastavili ve dvou hinduistickych chramech. Nasli jsme krasnou plaz, kde jsme byli sami. More je tu krasne ciste, ale obrovske, no dobre, velke vlny, ve kterych se da blbnout, predevsim Petr :) Snorchlovani se da na severu, kam se uz bohuzel nedostaneme. Take jsme vcera poznali jake to je byt beloch a dostat za to pokutu... podrobnosti pripadne zajemcum. Vecer dorazila Janca a Janca s Honzou a pak jeste dva dalsi kluci z Cech, tak jsme posedeli, popovidali.
Dnes rano jsme se rozhodli zustat az do konce naseho pobytu v Kute, uz se nam chce si uzit zbytek dovolene v prijemnem hotelu a mit proste pohodu :) Mame pujcenou motorku / skutr, a tak jsme i dnes spolecne s Jancou a Honzou vyjeli na cestu. Opet na jih, kde jsme navstivili kulturni park, kde jsou obrovske sochy a ukazky tradicnich masek, bylo to tam moc pekne a take pekne horko... Tak jsme se jeli trosku osvezit do vln more, kluci si to vazne uzili.
Zitra vyrazime trosku na nakupy a pak odpoledne do Ubudu, coz je kulturni centrum Bali, kde se nam snad podari shlednout tradicni balijsky tanec a take se potkat s nasimi prateli Holandany a ostatnimi.
Mame se pekne, je tu horko, velke, pohoda, proste dovolena. Peta uz si zvykl na jizdu na leve strane a jezdi jako mistnak, propleta se mezi auty, neohrozene a bezpecne...
Vsechny Vas moc zdravime, myslime na Vas.
Mejte se a smejte se :)
rap
neděle 19. dubna 2009
pátek 17. dubna 2009
Bali
Ahoj vsichni, zdravime z turistickeho Bali.
Nase cesta z Malangu vedla smerem k sopecnemu krateru Bromo, ktery je opravdu uchvatny, protoze v samotnem sopecnem krateru jsou dalsi tri sopecne kuzely, ktere jsou stale aktivni. Uz jen cesta k mistu byla velmi zajimava a narocna. Dalo by se rici / sama jama, silnice fuc :) Proto cesta trva vzdy tak dlouho, protoze jeji zdolani je neco jako zdolavat horskou rallye a rychlost se pohybuje nekdy na pomezi rychlosti chuze. Ale stalo to za to, na krater jsme prisli v dobe, kdy to neni tak turisticky zajimave, tak jsme tam byli temer sami. Byl to krasny pohled a take hodne jiny nez na Papandayam, vsak uvidite fotky. Pote jsme pokracovali stejnou cestou necestou smerem k sopecnemu jezeru. Jelikoz jsme se na ceste trosku zdrzeli, domluvili jsme se s pruvodkyni a nasimi spolucestujicimi / Tomem a Yvankou, ze pojedeme pres noc a nebudeme spat v hotelu. Cestou jsme delali prestavky na foceni a jidlo.
Do Ijen jsme dorazili ve dve v noci, byla pekna zima, v aute jsme poprve pekne mrzli, nebylo to klimatici, proste 15 stupnu je pekna kosa :) Jeli jsme krajinou, kde nebylo nikoho a kdyby se chtelo, tak se ani nezjisti, ze tudy nekdo nekdy jel... nastesti se nic nestalo a nas sofer to vse zvladl s prehledem, diky Henry :) Z auta jsme vyrazili po 4.hodine, takze jsme se dostali na vrchol se svitanim. Cestou jsme potkavali nosice siry, ktera se v krateru tezi. Je to silene, kazdy nosic, mensi nez Renca, unese 70 a i vice kilo, zkouseli jsme prepravku zvednout a klukum silakum se to nepodarilo, no dobre, podarilo, ale asi by s tim nemohli chodit hore, dole s flipflopy ci gumacich... Na vrcholu jsme opet citili silu siry, je to vazne sila, neco jako 398 000 let stara vejce, grrrr. Nejdriv jsme meli napad jit dolu k jezeru, ale po noci bez spanku jsme si uzivali pohled z vrcholu na tyrkysove jezero v krateru sopky.
Z Ijenu uz byla cesta zelenou krajinou, pres planataze s kavou a hrebickem a gumovnikem (no nevime, zda jsou nazvy spravne, ale jiste nas pak zasveceni opravi). Cestu jsem zakoncili v mestecku Banyawangi, ktere je od Bali asi tak co by kamenem dohodil a zbytek doplaval. Jen jsme se prosli mesteckem, zasli na jidlo, koupili flipflopy, protoze nase sandaly musi byt vakuove zabaleny na dne batohu, aby si lide nemysleli, ze mame na pokoji cerstvou siru :)
Dnes rano jsme lodi vyrazili smer Bali. Odkud nas cekala cesta busem 4 hodiny do Denpasaru. No pri placeni za listky v buse se pokouseli turisticke ceny, ale uz nejsme zadna orezavatka a kdyz se Renca skarede podiva, tak se mali indonesti muzi boji... Z Denpasaru uz nas pak dovezl taxi smer hotel, ktery je opravdu dovolenkovy. Cena je i pomerove vyssi, noc vyjde na 280 korun, ale je to mile, mame bile osusky, balkon a teplou vodu, i kdyz tedy opravdu nechapeme proc, jo a take bazen :) Rikame si, ze posledni dny si udelame dovolenkove, tak proc ne... Byli jsem se podivat na more, ktere je uzasne, spousta vln, tmavy pisek, ale i spousta lidi, cervene spalenych Nemcu, no proste klasika. Pri vecerni prochazce mestem jsme si koupili dovolenkovy outfit :) Renca letni saty a Peta super kratasky, proste pohoda:) Zitra si pujcime motorku a vyrazime na jizni cip Bali, Peta se chce projet a Renca se chce nechat vozit :) Vecer pak dorazi Janca a Janca a Honza a jeste jeden jeho kamarad a pak podnikneme velkou motorkarskou vypravu do vnitrozemi :) Zustaneme ted tri dny v Kute a pak se presuneme do Ubudu. Vracime se pak 22.do Jakarty a v CR budeme 23. v patek, rano ranicko (informace pro rodice).
Mame se fajne, proste tato dovolena nam otevrela dalsi moznosti a uz vymyslime dalsi cestovani, takze kdo se chce pridat, budeme radi :)
Uzivejte si jaro, jarni deste a za chvili ahoj.
rap
Nase cesta z Malangu vedla smerem k sopecnemu krateru Bromo, ktery je opravdu uchvatny, protoze v samotnem sopecnem krateru jsou dalsi tri sopecne kuzely, ktere jsou stale aktivni. Uz jen cesta k mistu byla velmi zajimava a narocna. Dalo by se rici / sama jama, silnice fuc :) Proto cesta trva vzdy tak dlouho, protoze jeji zdolani je neco jako zdolavat horskou rallye a rychlost se pohybuje nekdy na pomezi rychlosti chuze. Ale stalo to za to, na krater jsme prisli v dobe, kdy to neni tak turisticky zajimave, tak jsme tam byli temer sami. Byl to krasny pohled a take hodne jiny nez na Papandayam, vsak uvidite fotky. Pote jsme pokracovali stejnou cestou necestou smerem k sopecnemu jezeru. Jelikoz jsme se na ceste trosku zdrzeli, domluvili jsme se s pruvodkyni a nasimi spolucestujicimi / Tomem a Yvankou, ze pojedeme pres noc a nebudeme spat v hotelu. Cestou jsme delali prestavky na foceni a jidlo.
Do Ijen jsme dorazili ve dve v noci, byla pekna zima, v aute jsme poprve pekne mrzli, nebylo to klimatici, proste 15 stupnu je pekna kosa :) Jeli jsme krajinou, kde nebylo nikoho a kdyby se chtelo, tak se ani nezjisti, ze tudy nekdo nekdy jel... nastesti se nic nestalo a nas sofer to vse zvladl s prehledem, diky Henry :) Z auta jsme vyrazili po 4.hodine, takze jsme se dostali na vrchol se svitanim. Cestou jsme potkavali nosice siry, ktera se v krateru tezi. Je to silene, kazdy nosic, mensi nez Renca, unese 70 a i vice kilo, zkouseli jsme prepravku zvednout a klukum silakum se to nepodarilo, no dobre, podarilo, ale asi by s tim nemohli chodit hore, dole s flipflopy ci gumacich... Na vrcholu jsme opet citili silu siry, je to vazne sila, neco jako 398 000 let stara vejce, grrrr. Nejdriv jsme meli napad jit dolu k jezeru, ale po noci bez spanku jsme si uzivali pohled z vrcholu na tyrkysove jezero v krateru sopky.
Z Ijenu uz byla cesta zelenou krajinou, pres planataze s kavou a hrebickem a gumovnikem (no nevime, zda jsou nazvy spravne, ale jiste nas pak zasveceni opravi). Cestu jsem zakoncili v mestecku Banyawangi, ktere je od Bali asi tak co by kamenem dohodil a zbytek doplaval. Jen jsme se prosli mesteckem, zasli na jidlo, koupili flipflopy, protoze nase sandaly musi byt vakuove zabaleny na dne batohu, aby si lide nemysleli, ze mame na pokoji cerstvou siru :)
Dnes rano jsme lodi vyrazili smer Bali. Odkud nas cekala cesta busem 4 hodiny do Denpasaru. No pri placeni za listky v buse se pokouseli turisticke ceny, ale uz nejsme zadna orezavatka a kdyz se Renca skarede podiva, tak se mali indonesti muzi boji... Z Denpasaru uz nas pak dovezl taxi smer hotel, ktery je opravdu dovolenkovy. Cena je i pomerove vyssi, noc vyjde na 280 korun, ale je to mile, mame bile osusky, balkon a teplou vodu, i kdyz tedy opravdu nechapeme proc, jo a take bazen :) Rikame si, ze posledni dny si udelame dovolenkove, tak proc ne... Byli jsem se podivat na more, ktere je uzasne, spousta vln, tmavy pisek, ale i spousta lidi, cervene spalenych Nemcu, no proste klasika. Pri vecerni prochazce mestem jsme si koupili dovolenkovy outfit :) Renca letni saty a Peta super kratasky, proste pohoda:) Zitra si pujcime motorku a vyrazime na jizni cip Bali, Peta se chce projet a Renca se chce nechat vozit :) Vecer pak dorazi Janca a Janca a Honza a jeste jeden jeho kamarad a pak podnikneme velkou motorkarskou vypravu do vnitrozemi :) Zustaneme ted tri dny v Kute a pak se presuneme do Ubudu. Vracime se pak 22.do Jakarty a v CR budeme 23. v patek, rano ranicko (informace pro rodice).
Mame se fajne, proste tato dovolena nam otevrela dalsi moznosti a uz vymyslime dalsi cestovani, takze kdo se chce pridat, budeme radi :)
Uzivejte si jaro, jarni deste a za chvili ahoj.
rap
úterý 14. dubna 2009
Malang
Ahoj vsichni :)
Zdravime z vychodni Javy, kam jsme se presunuli z Yogyi.
Nas pobyt v Y. byl vytecny. Mesto nam prislo pratelske, plne coca-cola batiky, coz znamena, ze po prvnim prani Vam zustane obarvena voda a latka bez batiky, milych lidi. O Prambananu jsme psali, podnikli jsme vylet na Borobodur, kdy nam jeden mistni pruvodce poradil vyrazit na autobus pesky, melo to byt 20 minut a bus jel ve 4.30/hmm, mel byt... ale nebyl, sli jsme ve skupine sesti lidi pres hodinu, ale na bus jsme narazili a ten zrovna jel, coz bylo super. Jen jsme nestihli vychod Slunce, dorazili jsme na misto az kolem 6.30, ale to nevadilo, protoze stejne bylo pod mrakem, coz bylo prijemne, protoze bylo snesitelneji, tedy nepotili jsme se v proudech, ale jen po kapkach :) Borobudur je krasny budhisticky chram z roku 850 n.l. (timto bychom se chteli omluvit vsem, kteri ctou nas blog, za mylnou informaci ohledne Prambananu, protoze stavby pochazeji ze stejneho obdobi..). Meli jsme pruvodce, ktery nas zasvetil do pribehu o Budhovi, o historii stavby a vyznamu celeho usporadani stavby. Petr byl prekvapen, ze v 9.stoleti postavili takovou uzasnou stavbu a pak se vratili do bambusovych domu, ale to je tak vsude na svete (dodatek Renci / stavby z bambusu jsou dostupnejsi a mozna i snadnejsi pro uklid :)). Po Borobuduru jsme se sbalili, rozloucili s prateli a odjeli smer Solo, ktere je zname jako mesto batiky a kultury. Bohuzel mesto na nas neudelalo prijemny dojem, mozna to bylo dano i unavou z brzkeho vstavani, mesto je plne lidi, spiny, hluku. Kazdy kolemjdouci se usmiva, mozna posmiva, nabizi becak a nikdo nerozumi anglicky, tedy takovy byl nas dojem. Kdyz jsme zjistili, ze vlak do Malangu jezdi jen jednou denne ve 2.30 rano, rozhodli jsme se v Solu nespat a vydat se vlakem hned dal. Vecer jsme nasli krasny obchod s tradicni batikou obleceni, kde si to prohledla jen Renca, protoze to byl obchod urovne Dior a Petrovi se tam s krosnou nechtelo... Podle Lonely Planet se nam podarilo najit divadlo, kde se tanci tradicni ind. tanec, tak jsme shledli kus predstaveni, ktere melo tradicni hudbu, ktera dodava deji na sile, kostymy byly hodne zdobene, bohate, krasne, tanec byl take zajimavy, jen pribeh nas asi nejak nezaujal... nerozumeli jsme mluvenym vsuvkam... ale domaci publikum se bavilo a nahlas se smalo. Co nam prislo nepochopitelne, ze v divadle se kouri a to hojne, to je hodne neprijemne, protoze clovek z divadla pote smrdi jako z hospody... Po divadle jsme zasli do jednoho prijemneho baru, kde byla ziva muzika, to bylo moc prijemne, dali si cerstvy dzus a pak uz jsme vice nez 5 hodin stravili na perone na nadrazi, protoze cekarna byla jiz zamknuta a mistni nam se smichem sdelili, ze jine to nebude... Cesta vlakem byla pomerne pohodlna, jen klimatizace docela fungovala, az tak, ze nam bylo chladno. Do Malangu jsme dorazili utrmaceni, nasli si prijemne ubytovani za prijemnou cenu, prospali se, prohledli si budovy po Holandanech, trh s ptaky, akvarijnimi rybami, hady a savci a potkali se s Tomem a Yvankou, se kterymi budeme pokracovat v nasi ceste dal.
Zitra vyrazime na horu Bromo a pak smer narodni park, kde jednu noc prespime a dalsi den se pujdeme podivat na vulkanicke jezero a pak v patek uz budeme na nasem poslednim ostrove / Bali :)
Jsme stale nadseni, priroda se nam tu zase moc libi, centralni Java byla takova hodne turisticka, plna lidi, tady je krasna priroda, skoro jako na Sumatre. Je to krasna cesta, je uzasne potkavat nejen mistni, ale i dalsi nadsene turisty, se kterymi pak spolecne putujeme a muzeme si povidat o zivotech v rozdilnych zemich. Je to proste bezva.
Pokud se zda, ze obcas mame nejaky problem, tak se da snadno vyresit a nejak se tim netrapime, jde to nejak samo.
Vsechny Vas moc zdravime, posilame pohodu a dobrou naladu a dekujeme za smsky, moc nas tesi. (na email nechodime)
rap
Zdravime z vychodni Javy, kam jsme se presunuli z Yogyi.
Nas pobyt v Y. byl vytecny. Mesto nam prislo pratelske, plne coca-cola batiky, coz znamena, ze po prvnim prani Vam zustane obarvena voda a latka bez batiky, milych lidi. O Prambananu jsme psali, podnikli jsme vylet na Borobodur, kdy nam jeden mistni pruvodce poradil vyrazit na autobus pesky, melo to byt 20 minut a bus jel ve 4.30/hmm, mel byt... ale nebyl, sli jsme ve skupine sesti lidi pres hodinu, ale na bus jsme narazili a ten zrovna jel, coz bylo super. Jen jsme nestihli vychod Slunce, dorazili jsme na misto az kolem 6.30, ale to nevadilo, protoze stejne bylo pod mrakem, coz bylo prijemne, protoze bylo snesitelneji, tedy nepotili jsme se v proudech, ale jen po kapkach :) Borobudur je krasny budhisticky chram z roku 850 n.l. (timto bychom se chteli omluvit vsem, kteri ctou nas blog, za mylnou informaci ohledne Prambananu, protoze stavby pochazeji ze stejneho obdobi..). Meli jsme pruvodce, ktery nas zasvetil do pribehu o Budhovi, o historii stavby a vyznamu celeho usporadani stavby. Petr byl prekvapen, ze v 9.stoleti postavili takovou uzasnou stavbu a pak se vratili do bambusovych domu, ale to je tak vsude na svete (dodatek Renci / stavby z bambusu jsou dostupnejsi a mozna i snadnejsi pro uklid :)). Po Borobuduru jsme se sbalili, rozloucili s prateli a odjeli smer Solo, ktere je zname jako mesto batiky a kultury. Bohuzel mesto na nas neudelalo prijemny dojem, mozna to bylo dano i unavou z brzkeho vstavani, mesto je plne lidi, spiny, hluku. Kazdy kolemjdouci se usmiva, mozna posmiva, nabizi becak a nikdo nerozumi anglicky, tedy takovy byl nas dojem. Kdyz jsme zjistili, ze vlak do Malangu jezdi jen jednou denne ve 2.30 rano, rozhodli jsme se v Solu nespat a vydat se vlakem hned dal. Vecer jsme nasli krasny obchod s tradicni batikou obleceni, kde si to prohledla jen Renca, protoze to byl obchod urovne Dior a Petrovi se tam s krosnou nechtelo... Podle Lonely Planet se nam podarilo najit divadlo, kde se tanci tradicni ind. tanec, tak jsme shledli kus predstaveni, ktere melo tradicni hudbu, ktera dodava deji na sile, kostymy byly hodne zdobene, bohate, krasne, tanec byl take zajimavy, jen pribeh nas asi nejak nezaujal... nerozumeli jsme mluvenym vsuvkam... ale domaci publikum se bavilo a nahlas se smalo. Co nam prislo nepochopitelne, ze v divadle se kouri a to hojne, to je hodne neprijemne, protoze clovek z divadla pote smrdi jako z hospody... Po divadle jsme zasli do jednoho prijemneho baru, kde byla ziva muzika, to bylo moc prijemne, dali si cerstvy dzus a pak uz jsme vice nez 5 hodin stravili na perone na nadrazi, protoze cekarna byla jiz zamknuta a mistni nam se smichem sdelili, ze jine to nebude... Cesta vlakem byla pomerne pohodlna, jen klimatizace docela fungovala, az tak, ze nam bylo chladno. Do Malangu jsme dorazili utrmaceni, nasli si prijemne ubytovani za prijemnou cenu, prospali se, prohledli si budovy po Holandanech, trh s ptaky, akvarijnimi rybami, hady a savci a potkali se s Tomem a Yvankou, se kterymi budeme pokracovat v nasi ceste dal.
Zitra vyrazime na horu Bromo a pak smer narodni park, kde jednu noc prespime a dalsi den se pujdeme podivat na vulkanicke jezero a pak v patek uz budeme na nasem poslednim ostrove / Bali :)
Jsme stale nadseni, priroda se nam tu zase moc libi, centralni Java byla takova hodne turisticka, plna lidi, tady je krasna priroda, skoro jako na Sumatre. Je to krasna cesta, je uzasne potkavat nejen mistni, ale i dalsi nadsene turisty, se kterymi pak spolecne putujeme a muzeme si povidat o zivotech v rozdilnych zemich. Je to proste bezva.
Pokud se zda, ze obcas mame nejaky problem, tak se da snadno vyresit a nejak se tim netrapime, jde to nejak samo.
Vsechny Vas moc zdravime, posilame pohodu a dobrou naladu a dekujeme za smsky, moc nas tesi. (na email nechodime)
rap
neděle 12. dubna 2009
Jogyakarta
Ahoj, jsme zase na vysilaci frekvenci z nasi poznavaci dovolene po jizni strane polokoule. Ve meste kultury, batiky, spouste lidi, ale take pohody. Mame tu prijemne ubytovani v domacim prostredi s milymi sousedy. Potkali jsme tu Senegalce Papaho, na ktereho jsme dostali kontakt uz v Padangu na Sumatre. Je to mily kluk, studuje tu sociologii a vcera s nami stravil prijemny den. Take sem prijeli nasi vyletnici z Ekotour, tak se tu udelala docela parta, coz je bezva, ale cestovani po Sumatre melo sve kouzlo...
Po prijezdu jsme byli pozvani na narozeninovou oslavu syna nacich domacich, kde se tancilo, hralo na kytaru, indonezane moc neumeji vstrebavat alkohol a pri teple, to jde docela rychle, ale oni se proste radi bavi :-) a jsou mili, i kdyz maji potetovana tela a clovek by se jich vecer urcite i bal...
Vcera jsme byli na Prambananu, coz je Hinduisticky chram postaveny 2 tis pr. n.l. Je to komplex jednotlivych staveb, ktere jsou zasvedceny ruznym svatym. Je ponicem zemetresenim, ale docela pilne ho opravuji. Spolecnost nam delal Papa, se kterym jsme si dobre popovidali o modernim pristupu k muslimske vire... vubec na Jave je "muslimstvi" uplne jine nez na Sumatre, ktera je velice prisna... a narozeninova oslava by tam byla o caji, coz se tady opravdu nestalo...
Vecer jsme byli na tradicnim loutkovem divadle, promitanem na platno. Stinova produkce...Hmmmmm...
Orchestriste, kde sedi asi tak 30 hracu, kteri hraji na gongy, sarongy/xylofon, jeden hlavni loutkar, ktery vede loutky, zpiva, a nohou tluce do zvonce.. no Petr z toho mel deprese, Rencu to bavilo, kdyz mohla sedet uprostred mezi hraci.. ale uprimne, jednou to stacilo.. uvidite nekdy zaznam... I kdyz jsem meli pribeh na papire a hra byla o Rama a Sinte/ Romeo a Julie, i kdyz tady to oba preziji.. tak jsme nestihali vubec dej, protoze vypraveni a zpev byl v indonestine a vodic loutek moc nevodil...
Dnes jsme byli v sultanove palaci a pak v muzeu tradici batiky, kde to bylo opravdu super.. no ....
Zitra pred rozbreskem jedeme na dalsi chram, Borobudur... budhisticky, nejvetsi na jizni polokouli....
pak jedeme smer Solo. ...
jsme zdravi, mejte se bezva, myslime na Vas
RaP
p.s. dekujeme za zpravy
p.p.s. i za tu bez textu od rodicu Novotnych :-)
Po prijezdu jsme byli pozvani na narozeninovou oslavu syna nacich domacich, kde se tancilo, hralo na kytaru, indonezane moc neumeji vstrebavat alkohol a pri teple, to jde docela rychle, ale oni se proste radi bavi :-) a jsou mili, i kdyz maji potetovana tela a clovek by se jich vecer urcite i bal...
Vcera jsme byli na Prambananu, coz je Hinduisticky chram postaveny 2 tis pr. n.l. Je to komplex jednotlivych staveb, ktere jsou zasvedceny ruznym svatym. Je ponicem zemetresenim, ale docela pilne ho opravuji. Spolecnost nam delal Papa, se kterym jsme si dobre popovidali o modernim pristupu k muslimske vire... vubec na Jave je "muslimstvi" uplne jine nez na Sumatre, ktera je velice prisna... a narozeninova oslava by tam byla o caji, coz se tady opravdu nestalo...
Vecer jsme byli na tradicnim loutkovem divadle, promitanem na platno. Stinova produkce...Hmmmmm...
Orchestriste, kde sedi asi tak 30 hracu, kteri hraji na gongy, sarongy/xylofon, jeden hlavni loutkar, ktery vede loutky, zpiva, a nohou tluce do zvonce.. no Petr z toho mel deprese, Rencu to bavilo, kdyz mohla sedet uprostred mezi hraci.. ale uprimne, jednou to stacilo.. uvidite nekdy zaznam... I kdyz jsem meli pribeh na papire a hra byla o Rama a Sinte/ Romeo a Julie, i kdyz tady to oba preziji.. tak jsme nestihali vubec dej, protoze vypraveni a zpev byl v indonestine a vodic loutek moc nevodil...
Dnes jsme byli v sultanove palaci a pak v muzeu tradici batiky, kde to bylo opravdu super.. no ....
Zitra pred rozbreskem jedeme na dalsi chram, Borobudur... budhisticky, nejvetsi na jizni polokouli....
pak jedeme smer Solo. ...
jsme zdravi, mejte se bezva, myslime na Vas
RaP
p.s. dekujeme za zpravy
p.p.s. i za tu bez textu od rodicu Novotnych :-)
čtvrtek 9. dubna 2009
Ekotour skrz zapadni Javu
Ahoj vsichni. Prave jsme v mestecku Tasikmalaya, ktere je pro nas pouze prestupnim mistem na zitrejsi ceste, ktera bude vlakem smer Yogyakarta. Prozili jsme tri uzasne dny ve skupine vedene pruvodci. Bylo nas celkem pet turistu priblizne stejneho veku. Tri Cesi / tedy my a Jitka a pak holandsky par / Tom a Yvanka. Cesta vedla z Bogoru, kde jsme navstivili Herbalium. Tam jsme potkali mladeho indoneskeho studenta botaniky, ktery nas pak nasledne provedl botanickou zahradou. Sice docela prselo, ale Renca mela konfort desniku od studenta a kluci nejsou rozpustni :) My jsme si uzivali jeho vyklad o orchidejich a Asep si uzival moznost hovorit anglicky, byl velmi vstricny a mily. Z Bogoru jsme vyrazili v mikrobusu smer vyrobna tradicnich gongu a xylofonu. Jejich vyroba je rucni, v hroznem horku, jeste vetsim nez tady je stale. Gongy se vyrabeji z bronzu a jejich vyroba trva od tri dnu do tydne, podle velikosti, zni krasne... Odtud jsme vyrazili do "zpracovatelny" ryze, kde nam bylo vysvetleno vse o pestovani az po suseni... Odpoledne, pote co jsme se ubytovali v krasnych bambusovych domech, jsme se vydali k vodopadum, jak jinak nez dzungli / rodice opet prominou :) / jinak to vazne neslo... A meli jsme sebou tri pruvodce, kteri se starali o nase bezpeci a i ovocne obcerstveni. Vecer jsme stravili pri prijemnem klaboseni, jak s ostatnimi cleny vypravy, tak pruvodci a vyslechli si nespocetne vtipu o "bananech" a pak resili rozdily v tom, jak se zije ruzne po svete, velmi zajimave.
Ve stredu rano jsme odjeli smer Puncak pass / cajove plantaze, kde nam bylo vse vysvetleno, je to nadhera, svezi zelene kere, priroda ma zde opravdu kouzlo. Jeden z pruvodcu ma babicku samanku, ktera jej mnohemu naucila, proto jsme meli vyborny vyklad o vsech zajimavych korincich, listech, kurach, plodech... opravdu uzasne, jak se da priroda pouzivat. Privoneli jsme si k listum skoricovniku, ochutnali dalsi mistni speciality a autem frceli smer Garut / horke prameny pod stale aktivni sopkou. Horke prameny jsme si uzili, stejne jako mlade kokosy cestou, guapu, ktera nas moc neuchvatila, husi vejce, ktere se vari 7 hodin a je opravdu vyborne... Meli jsme obrovskou vanu v pokoji, kde jsme poprve meli teplou vodu az jsme se z toho zpotili...
Dnes jsme vstavali ve 3.30, abychom stihli vychod Slunce ze sopecneho pohori, krasa, ktera to byla se moc neda popsat, pote uvidite fotky... Pote nas cekala dvouhodinova tura po okraji stale aktivnich poli sopky, kde jsme videli bublajici blato, vodu, citilo siru, kluci ji i palili / no jo mladi chemici :) v doprovodu mistnich pruvodcu. Byl to dalsi neuveritelny a smadlavy zazitek, citit, jak zeme pod Vami proste zije... Na parkovisti na nas cekali nasi pruvodci se snidani, evropskeho stylu s chlebem / toustovym a syrem, vyborne... Nez jsme odjeli, tak Renca poskytla par spolecnych fotografii domorodcu na pamatku a jelo se smer prirodou do Tasikmalaya. Cestou jsme jeste fotili spoustu krasnych pohledu a zastavili jsme na prohlidku tradicni vesnice, ktera zije svym pro nas jednoduchym zpusobem, ale ve spojeni s prirodou, coz neznamena, ze by nemeli televizi, jen proste jinak vyuzivaji dostupne zdroje, pro nas trosku zvlastnim zpusobem. Pro Rencu bylo hodne zajimave jejich umisteni zachodu nad jezirky, kde chovaji ryby a take se tam pak dostane drubez... Cela vesnice mela sve tajemstvi, v podobe "secret house", ktery nemel okna ani dvere... Pruvodce o nem nechtel mluvit... Obyvatele vesnice jsou sice muslimove, ale zcasti animiste, veri v duchy... no bylo to tajemne... Pak jsme uz jeli smer sem. Ochutnali jsme durian, no asi oba rikame, uz nikdy vice. Smrad a divna konzistence a pak ta slizka chut nas opravdu neoslovily...
Ted uz je vecer. My se rozloucili se skupinou, ktera je na plazi a my zitra mirime smer Yogya..., kde nas vyzvedne znamy Jany z Padangu a pak nas tam cekaji asi tri dny... hlavne na pamatky / Prambanan a Borobudur.
Zase se pokusime ozvat. Mejte se vsichni moc pekne. Zdravime oba.
P.S. Jani K., gratuluji k neteri :)
Rodice z Ivancic, muzete nekdy napsat i vice do sms... no a Jajo a Davide, zadny komentar na blogu od Vas :)
Ve stredu rano jsme odjeli smer Puncak pass / cajove plantaze, kde nam bylo vse vysvetleno, je to nadhera, svezi zelene kere, priroda ma zde opravdu kouzlo. Jeden z pruvodcu ma babicku samanku, ktera jej mnohemu naucila, proto jsme meli vyborny vyklad o vsech zajimavych korincich, listech, kurach, plodech... opravdu uzasne, jak se da priroda pouzivat. Privoneli jsme si k listum skoricovniku, ochutnali dalsi mistni speciality a autem frceli smer Garut / horke prameny pod stale aktivni sopkou. Horke prameny jsme si uzili, stejne jako mlade kokosy cestou, guapu, ktera nas moc neuchvatila, husi vejce, ktere se vari 7 hodin a je opravdu vyborne... Meli jsme obrovskou vanu v pokoji, kde jsme poprve meli teplou vodu az jsme se z toho zpotili...
Dnes jsme vstavali ve 3.30, abychom stihli vychod Slunce ze sopecneho pohori, krasa, ktera to byla se moc neda popsat, pote uvidite fotky... Pote nas cekala dvouhodinova tura po okraji stale aktivnich poli sopky, kde jsme videli bublajici blato, vodu, citilo siru, kluci ji i palili / no jo mladi chemici :) v doprovodu mistnich pruvodcu. Byl to dalsi neuveritelny a smadlavy zazitek, citit, jak zeme pod Vami proste zije... Na parkovisti na nas cekali nasi pruvodci se snidani, evropskeho stylu s chlebem / toustovym a syrem, vyborne... Nez jsme odjeli, tak Renca poskytla par spolecnych fotografii domorodcu na pamatku a jelo se smer prirodou do Tasikmalaya. Cestou jsme jeste fotili spoustu krasnych pohledu a zastavili jsme na prohlidku tradicni vesnice, ktera zije svym pro nas jednoduchym zpusobem, ale ve spojeni s prirodou, coz neznamena, ze by nemeli televizi, jen proste jinak vyuzivaji dostupne zdroje, pro nas trosku zvlastnim zpusobem. Pro Rencu bylo hodne zajimave jejich umisteni zachodu nad jezirky, kde chovaji ryby a take se tam pak dostane drubez... Cela vesnice mela sve tajemstvi, v podobe "secret house", ktery nemel okna ani dvere... Pruvodce o nem nechtel mluvit... Obyvatele vesnice jsou sice muslimove, ale zcasti animiste, veri v duchy... no bylo to tajemne... Pak jsme uz jeli smer sem. Ochutnali jsme durian, no asi oba rikame, uz nikdy vice. Smrad a divna konzistence a pak ta slizka chut nas opravdu neoslovily...
Ted uz je vecer. My se rozloucili se skupinou, ktera je na plazi a my zitra mirime smer Yogya..., kde nas vyzvedne znamy Jany z Padangu a pak nas tam cekaji asi tri dny... hlavne na pamatky / Prambanan a Borobudur.
Zase se pokusime ozvat. Mejte se vsichni moc pekne. Zdravime oba.
P.S. Jani K., gratuluji k neteri :)
Rodice z Ivancic, muzete nekdy napsat i vice do sms... no a Jajo a Davide, zadny komentar na blogu od Vas :)
sobota 4. dubna 2009
Padang
Ahoj Vsem,
je sobota skoro pulnoc a Renca uz je u Jany, vratili jsme se dnes od jezera Maninjau. Cestou nas neustale uchvacuji ryzova pole, ktera jsou ve vsech fazich rustu/sklizne.
Padang, kde dnes spime je neuveritelne hlucne a horke mesto, kde na nas neustale pokrikuji a jsme tu opravdicka atrakce :-) Ted se na me prisel podivat mistni sef a ptal se odkud jsem. Obcas tu znaji Prahu, i kdyz je neuveritelne slozite pro ne dostat viza do Evropy....
Dnes odjel Jack, ktery nam dlal oc milou spolecnost a pruvidce, umel vsechno zaridit a jeho hlaska "No problem with rastaman" se mi moc libila...
Nejde tu pripojt fotak, takze fotky bohuzel nabudou, ale mame jich snad i nekolik opravdu povedenych..
Zitra rano razime smer Java, budeme spat v Jakrte a pak hura vlakem do vnitrzemi... btw Jakarta je treti nejvice znecistene mesto na svete :-( Se spinou je to tu opravdu uplne jine, al uy jsem si dost zvykli a take mame zasoby ockovani:-)
Taky jsem stale prekvapen nad systemem dopravy, nebot ta tu nema ydna pravidla a presto je neuveritelne ohleduplna, to v Evrope neumime, i kdyz mame auta o kterych se jim tu ani nezda i kdzyz obcas se mezi korejskou produkci prosadi BMW, nicmene autobusy jsou tu takove, jako je znate opravdu jen z objektivu v nedeli a nekteri z vas by do toho tusim ani nenastoupili, pripominam ze se v nich kouri a o technickem stavu ja osobne radeji nepremyslim. Na druhou stranu pri jizde z kopce pomaha ridici pozorovatel, ktery se drzi v zadu z venku na buse a hlasi jestli o nekolik serpentin nize neco nejede.... no, budeme pak vse vypravet...
dnes je to vse.. jdu spat, je tu opravdove vedro, neco jako ve skleniku...
PaR
je sobota skoro pulnoc a Renca uz je u Jany, vratili jsme se dnes od jezera Maninjau. Cestou nas neustale uchvacuji ryzova pole, ktera jsou ve vsech fazich rustu/sklizne.
Padang, kde dnes spime je neuveritelne hlucne a horke mesto, kde na nas neustale pokrikuji a jsme tu opravdicka atrakce :-) Ted se na me prisel podivat mistni sef a ptal se odkud jsem. Obcas tu znaji Prahu, i kdyz je neuveritelne slozite pro ne dostat viza do Evropy....
Dnes odjel Jack, ktery nam dlal oc milou spolecnost a pruvidce, umel vsechno zaridit a jeho hlaska "No problem with rastaman" se mi moc libila...
Nejde tu pripojt fotak, takze fotky bohuzel nabudou, ale mame jich snad i nekolik opravdu povedenych..
Zitra rano razime smer Java, budeme spat v Jakrte a pak hura vlakem do vnitrzemi... btw Jakarta je treti nejvice znecistene mesto na svete :-( Se spinou je to tu opravdu uplne jine, al uy jsem si dost zvykli a take mame zasoby ockovani:-)
Taky jsem stale prekvapen nad systemem dopravy, nebot ta tu nema ydna pravidla a presto je neuveritelne ohleduplna, to v Evrope neumime, i kdyz mame auta o kterych se jim tu ani nezda i kdzyz obcas se mezi korejskou produkci prosadi BMW, nicmene autobusy jsou tu takove, jako je znate opravdu jen z objektivu v nedeli a nekteri z vas by do toho tusim ani nenastoupili, pripominam ze se v nich kouri a o technickem stavu ja osobne radeji nepremyslim. Na druhou stranu pri jizde z kopce pomaha ridici pozorovatel, ktery se drzi v zadu z venku na buse a hlasi jestli o nekolik serpentin nize neco nejede.... no, budeme pak vse vypravet...
dnes je to vse.. jdu spat, je tu opravdove vedro, neco jako ve skleniku...
PaR
čtvrtek 2. dubna 2009
Jezero Maninjau
Ahoj vsichni, dnes pouze kratce. Podnikli jsme uzasnou projizdku kolem jezera, je to cesta asi 50 kilometru, ale prevazne po rovince, takze cesta ubihala prijemne, tedy pokud opomeneme to, ze je pomerne horko a vlhko, takze jsme stale zpoceni a uz to asi ani neresime. Cestou jsme videli uzasne zelena ryzova pole, to je opravdu nadhera. Rozmanite rostliny- ananas, kakaovnik, papaju, banany... na silnici se susi skorice a hrebicek, ktere nadherne voni. Deti nas pri nasi ceste doprovazely svym tradicnim heloo :) Dnes neprselo, zatim. U jezera zustaneme jeste den a noc, podivame se na vodopady, treba se nam podari potkat raflesii, pokud ne, tak si to nechame na jindy. Prave popijime skvely dzus z cerstveho ovoce, proste prazdniny :) Zdravime vsechny nase blizke i vzdalenejsi. Mejte se a smejte se. rap
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
